S vynikající průpravou jako profesionální hráč a přes 10 let zkušeností s výukou, pohybem na profesionálním tenisovém okruhu, Robin Řežábek přináší jak svou vášeň a zapálení pro hru, kterou předává ostatním, tak i své odborné znalosti, které vám pomohou věřit a dosáhnout!

​

     Má sestra, která je prvorozená, se tenisu začala věnovat dříve než já, jelikož jsem v té době ještě hrál fotbal. A co jiného po mém ukončení fotbalové kariéry mohlo rodiče napadnout. Že by bylo skvělé, kdybychom si spolu mohli se sestrou pinkat přes síť a naučit se tento sport aspoň nějak ovládat, abychom měli něco společného. Tento sport mě tak chytl, že jsem minulost zahodil a plně jsem se tomu začal věnovat. Nevěřil jsem, že bych někdy mohl hrát v tenise nějaké turnaje, vydělávat si zápasy v Rakousku, a zároveň mít tento sport pořád tak rád i přes mnoho proher a neúspěchů, které se se mnou dlouhou dobu táhly. Ale někde v hloubi duše jsem v to tak moc doufal, že jsem pro to začal dělat úplně všechno, abych se tomu aspoň trochu přiblížil. A možná přesně to je ten důvod, proč jsem si svůj sen splnil.

         Díky sportu jsem se naučil opravdu pevné disciplíně, sebekázni, nezdolnosti, trpělivosti, ovládání vzteku a kontrolování emocí. Jsem velmi emotivní, se vztekem jsem jako malý kluk hodně bojoval. Nebylo mne možné zkrotit, když jsem byl plný rozhořčení, že jsem prohrával. Byl jsem schopen brečet, mlátit kolem sebe, jednodušše ostatní museli doufat, že rychle vychladnu. Díky Bohu, že mi tento typ chování nebyl tolerován, a tak jsem se s přibýváním roků naučil i duševnímu klidu, přestože je pro mne pořád někdy občas těžké zachovat chladnou hlavu. Díky svým rodičům jsem se naučil být šťastný za to, co mám. Vážím si všeho, co mi život poskytl, že jsem zdravý kluk, který dostal takové možnosti, o kterých se mu dříve ani nezdálo. Miluju humor, smích, rád se směju a rád rozdávám radost.

​

​